458/1992 Zb.

Časová verzia predpisu účinná od 20.10.1992

458
PŘEDSEDNICTVO ČESKÉ NÁRODNÍ RADY
ZÁKON
České národní rady o státní správě ve vodním hospodářství
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
VODOHOSPODÁŘSKE ORGÁNY A JEJICH PŮSOBNOST
§ 1
Vodohospodářské orgány
Státní správu na úseku vodního hospodářství podle vodního zákona1) a tohoto zákona, jakož i úkoly stanovené právními předpisy vydanými na jejich základě, vykonávají vodohospodářské orgány, jimiž jsou
a)
orgány obcí,
b)
okresní úřady,
c)
Česká inspekce životného prostředí (dále jen „inspekce“),2)
d)
ministerstvo životního prostředí České republiky jako ústřední vodohospodářský orgán České republiky (dále jen „ministerstvo“).
§ 2
Okresní úřady
Působnost, která podle vodního zákona přísluší vodohospodářským orgánům, vykonávají okresní úřady, pokud ji vodní zákon nebo tento zákon nesvěřuje jiným orgánům.
§ 3
Orgány obcí
(1)
Orgány obcí
a)
upravují, omezují, popřípadě zakazují podle § 5 odst. 3 vodního zákona obecné užívání povrchových vod, nejde-li o hraniční toky, o vody v rybnících nebo v jiných vodních nádržích rybářsky obhospodařovaných,
b)
omezují nebo jinak upravují zásobování pitnou vodou, popřípadě její užívání při nedostatku pitné vody a rozhodují ve sporech o přednostní určení pitné vody z veřejných vodovodů podle § 30 odst. 3 vodního zákona,
c)
ukládají tomu, kdo poškodí veřejnou kanalizaci nebo veřejný vodovod, anebo ohrozí jejich provoz, provést opatření k odstranění závadného stavu v případech, kdy tato opatření nevyžadují povolení.
(2)
Pověřené obecní úřady3)
a)
povolují odběr a jiné užívání povrchových vod a podzemních vod podle § 8 odst. 1 písm. a) a b) vodního zákona pro potřeby jednotlivých občanů (domácností) o zřizování, změny a zrušování vodohospodářských děl, která souvisejí s tímto odběrem,
b)
rozhodují v případech, kdy jim přísluší povolovat vodohospodářské dílo, též o ostatních vodohospodářských záležitostech týkajících se tohoto vodohospodářského díla,
c)
rozhodují ve sporech o zřízení, popřípadě zrušení přípojky k veřejnému vodovodu nebo k veřejné kanalizaci pro jednotlivé obytné budovy, pokud přípojka není vodohospodářským dílem,
d)
vydávají souhlas podle § 13 vodního zákona ke stavbám, zařízením, popřípadě činnostem v zátopových územích, chráněných oblastech přirozené akumulace vod a v ochranných písmech pro stavby jednotlivých obytných budov, drobné stavby, jakož i pro zemní práce a terénní úpravy neovlivňující odtokové poměry, nejde-li o stavby uvedené v § 13 odst. 1 písm. a) nebo b) vodního zákona,
e)
vyjadřují se podle § 14 vodního zákona v případech, v nichž jsou příslušné k udělení povolení nebo souhlasu.
(3)
V případech uvedených v odstavci 1 a 2 si mohou vyhradit rozhodování okresní úřady, je-li to účelné nebo potřebné.
§ 4
Inspekce
Inspekce v rozsahu § 12
a)
dozírá na dodržování vodního zákona, tohoto zákona a předpisů podle nich vydaných, jakož i na dodržování rozhodnutí vodohospodářských orgánů, vydaných podle uvedených předpisů,
b)
vyžaduje odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků a ukládá opatření k jejich odstranění a nápravě,
c)
je oprávněna nařídit zastavení výroby nebo jiné činnosti, pokud velmi závažným způsobem ohrožují životní prostředí, až do doby odstranění nedostatků, popřípadě jejich příčin,
d)
spolupracuje s ostatními vodohospodářskými orgány.
§ 5
Ministerstvo
Ministerstvo
a)
řídí výkon státní správy na úseku vodního hospodářství,
b)
pečuje o ochranu přirozené akumulace vod a vodních zdrojů, o ochranu vodních toků, o ochranu jakosti povrchových a podzemních vod a o odstraňování dosavadních znečištění a zabraňování jejich dalšímu znečišťování,
c)
provádí rozbor stavu využití vodních zdrojů, pečuje o udržování rovnováhy mezi kapacitou vodních zdrojů, potřebou a spotřebou vody a o nejhospodárnější a nejúčelnější využití vodních zdrojů a zajišťuje jejich evidenci,
d)
usměrňuje hospodaření s vodami, sestavuje a doplňuje směrný vodohospodářský plán a zajišťuje uplatňování jeho zásad při hospodaření s vodami,
e)
určuje správce drobných vodních toků a zajišťuje správu vodních toků vodohospodářsky významných státními vodohospodářskými organizacemi jím řízenými,
f)
zabezpečuje hydrologickou službu a hydrologický průzkum,
g)
pečuje o splavnost vodních toků a budování vodních cest,
h)
zabezpečuje přípravu odborných podkladů pro rozhodování ve správním řízení a ostatní opatření vodohospodářských orgánů včetně jednotného informačního systému prostřednictvím jím řízených státních vodohospodářských organizací spravujících vodohospodářsky významné vodní toky;4) obecně závazným předpisem může upravit podrobněji úkoly na tomto úseku,
i)
vyjadřuje se podle § 14 vodního zákona ke stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním, a pokud si to vyhradí,
j)
řídí v jím řízených organizacích základní a aplikovaný vodohospodářský výzkum,
k)
vykonává vrchní vodohospodářský dozor,
l)
schvaluje, pokud si to vyhradí, komplexní manipulační řády soustav vodohospodářských děl, které zásadním způsobem ovlivňují vodní hospodářství v územních obvodech několika okresů,
m)
rozhoduje ve vodohospodářských věcech hraničních toků; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, rozhoduje po projednání s federálním ministerstvem vnitra,
n)
činí za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při havarijním zhoršení jakosti vody, opatření příslušející podřízenému vodohospodářskému orgánu, a to v případech přesahujících území okresu nebo možnosti okresního úřadu,
o)
rozhoduje v pochybnostech o rozsahu povinností, popřípadě oprávnění správců vodních toků vodohospodářsky významných, pokud nejde o rozhodování podle správního řádu,
p)
upravuje obecně závazným právním předpisem podrobněji úkoly jednotlivých vodohospodářských orgánů stanovené tímto zákonem,
r)
plní další úkoly vyplývající z tohoto zákona,
s)
stanoví podmínky pro získávání a vypracování odborných technických podkladů pro výkon státní správy a výkon vodohospodářského dozoru.
§ 6
Místní příslušnost vodohospodářských orgánů
(1)
Místní příslušnost vodohospodářských orgánů k udělení povolení k nakládání s vodami, k vodohospodářským dílům a k některým činnostem podle § 8 až 10 vodního zákona se řídí místem díla, popřípadě místem činnosti.
(2)
Je-li vodohospodářské dílo, k jehož povolení je příslušný okresní úřad, na území více okresů, je příslušný ten okresní úřad, v jehož územním obvodu leží převážná část vodohospodářského díla. V pochybnostech o tom, v kterém okrese leží rozhodující část vodohospodářského díla, určí příslušnost okresního úřadu ministerstvo.
§ 7
Souběh povolení vodohospodářských orgánů různých stupňů
V případech, kdy týž žadatel požaduje současně vydání několika povolení, k jejichž vydání jsou příslušné vodohospodářské orgány různých stupňů, rozhodne o vydání těchto povolení vodohospodářských orgán nejvyššího stupně. Ministerstvo může obecně závazným právním předpisem upravit podrobnosti.
ČÁST DRUHÁ
SMĚRNÝ VODOHOSPODÁŘSKÝ PLÁN A OCHRANA VODOHOSPODÁŘSKÝCH ZÁJMŮ
§ 8
Sestavování a doplňování směrného vodohospodářského plánu
(1)
Směrný vodohospodářský plán sestavuje a doplňuje ministerstvo v součinnosti se zúčastněnými ústředními orgány tak, aby byl v souladu s perspektivou rozvoje jednotlivých odvětví národního hospodářství a s ochranou životního prostředí.
(2)
Ministerstvo může pověřit nižší vodohospodářské orgány zpracováním podkladů pro sestavování a doplňování směrného vodohospodářského plánu, včetně státní vodohospodářeksé bilenace. Ministerstvo, popřípadě k tomu pověřené jím řízené organizace a vodohospodářské orgány mohou požadovat od těch, když mají požadavky na vodu nebo ovlivňují hospodaření s vodou nebo její jakost, aby jim bezplatně sdělovali data rozhodná pro sestavení a doplňování tohoto plánu, popřípadě mohou si tato data u nich zjišťovat.
(3)
Ministerstvo sestavuje v rámci směrného vodohospodářského plánu státní vodohospodářskou bilanci, která obsahuje vyhodnocení zásob povrchových a podzemních vod, jejich jakosti a jejich současného i možného využití. Přitom stanoví zásady pro roční nebo víceleté hospodaření s vodou v jednotlivých povodích a určuje potřebné ukazatele, především ukazatele minimálních průtoků vody ve vodních tocích, celkový odběr podzemních vod z hydrogeologického regionu s minimální přípustnou hladinou podzemních vod v určených bodech a ukazatele potřeby, spotřeby, popřípadě jakosti vody při nakládání s ní. Při stanovení ukazatelů minimálních průtoků ve vodních tocích bere zřetel na potřeby uživatelů vod, včetně potřeb plavby u splavných toků a na ochranu důležitých zájmů životního prostředí a společnosti.
(4)
Ministerstvo může pověřit nižší vodohospodářské orgány, aby určily ukazatele pro jednotlivá dílčí povodí, popřípadě úseky vodních toků, podle jím stanovených zásad.
(5)
Zásoby povrchových a podzemních vod a jejich jakost evidují a bilančně vyhodnocují organizace pověřené ministerstvem, a to podle směrnic vydaných ministerstvem po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy.
§ 9
Ochrana vodohospodářských a jiných důležitých zájmů společnosti
Vodohospodářské orgány jsou povinny vycházet při rozhodování, vydávání vyjádření a při provádění ostatních opatření ve vodním hospodářství ze směrného vodohospodářského plánu, zejména ze státní vodohospodářské bilance, dodržovat zásady pro roční nebo víceleté hospodaření s vodou v jednotlivých povodích, a respektovat ochranu provozu zařízení pro monitoring hydroekologických prvků životního prostředí a dbát ochrany životního prostředí a ostatních důležitých zájmů společnosti.
ČÁST TŘETÍ
VODOHOSPODÁŘSKÝ DOZOR
§ 10
Vodohospodářský dozor orgánů obcí a okresních úřadů
(1)
Orgány obcí a okresní úřady dozírají na dodržování ustanovení vodního zákona, tohoto zákona a předpisů podle nich vydaných a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.
(2)
Orgány obcí a okresní úřady jsou povinny v rozsahu své působnosti soustavně dozírat zejména, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí, ustanovení vodního zákona k ochraně vod včetně jejich jakosti, udržována vodohospodářská díla v řádném stavu a provozována podle schválených kanalizačních, manipulačních, popřípadě provozních řádů.
(3)
Orgány obcí a okresní úřady si mohou při provádění vodohospodářského dozoru vyžádat spolupráci orgánů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, popřípadě dalších orgánů a organizací působících na těchto úsecích. Po projednání s těmito organizacemi mohou pověřit jejich členy některými úkoly.
(4)
Okresní úřady jako součást vodohospodářského dozoru provádějí technickobezpečnostní dozor nad vodohospodářskými díly, jejichž stav by mohl ohrozit bezpečnost osob nebo majetku. Přitom zejména dozírají, jak vlastníci nebo uživatelé těchto děl zajišťují na nich odborný technickobezpečnostní dohled a jak provádějí potřebná opatření k jejich bezpečnosti.
(5)
Ministerstvo může obecně závazným právním předpisem upravit způsob provádění vodohospodářského dozoru orgány obcí a okresními úřady, jakož i provádění odborného technickobezpečnostního dohledu v případech, kdy tento dohled není prováděn organizací pověřenou podle § 41 odst. 1 písm. c) vodního zákona nebo kdy jde o vodohospodářské dílo ve výstavbě.
§ 11
Vrchní vodohospodářský dozor
(1)
Ministerstvo dozírá v rámci vrchního vodohospodářského dozoru, jak nižší vodohospodářské orgány provádějí ustanovení vodního zákona, tohoto zákona a předpisů podle nich vydaných.
(2)
V rámci vrchního vodohospodářského dozoru je ministerstvo oprávněno též dozírat, jak jsou dodržována ustanovení vodního zákona a předpisů podle něho vydaných na ochranu vod, jak jsou dodržována rozhodnutí vodohospodářských orgánů, jak jsou plněny povinnosti vlastníků a uživatelů vodohospodářských děl a správců vodních toků a jak jsou plněny úkoly organizacemi jím pověřenými podle vodního zákona nebo tohoto zákona. Zjistí-li závady, může uložit potřebná opatření k jejich odstranění.
§ 12
Vodohospodářský dozor inspekce
Inspekce vykonává vodohospodářský dozor nad
a)
vypouštěním odpadních a zvláštních vod do vod povrchových, podzemních a do veřejných kanalizací,
b)
výstavbou, provozem a údržbou čistíren odpadních vod a jiných vodohospodářských děl sloužících k zneškodnění, snížení nebo odstranění znečištění vod,
c)
ochrannou povrchových a podzemních vod před jejich ohrožením nebo znečištěním jinými látkami než odpadními vodami,
d)
ochranou povrchových vod při plavbě,
e)
ovlivňováním vodohospodářských poměru a ochranou přirozené akumulace vod a vodních zdrojů před znečištěním,
f)
plněním povinnosti uložených rozhodnutími vodohospodářských orgánů,
g)
hospodárným a účelným nakládáním s vodami,
h)
dodržováním ustanovení o úplatách za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,
i)
uváděním vypouštění odpadních a zvláštních vod do souladu s požadavky vodního zákona a ukazateli znečištění podle § 26.
§ 13
Oprávnění osob vykonávajících vodohospodářský dozor
(1)
Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou oprávněni při výkonu své činnosti
a)
v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky nebo vstupovat do cizích objektů užívaných pro podnikatelskou činnosti nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů,5)
b)
požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu kontroly.
(2)
Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou povinni
a)
vykazovat se při výkonu své činnosti průkazem inspektora nebo pověřeného pracovníka,
b)
před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.
(3)
Za škodu způsobenou postupem podle odstavce 1 písm. a) odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit.
(4)
Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem své činnosti.
ČÁST ČTVRTÁ
ŘÍZENÍ A VODOHOSPODÁŘSKÁ EVIDENCE
§ 14
Řízení
(1)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodohospodářské orgány při řízení o věcech upravených vodním zákonem nebo tímto zákonem (dále jen „vodoprávní řízení“) podle správního řádu,6) popřípadě podle stavebního zákona7), jde-li o rozhodnutí o zřízení, změně nebo zrušení vodohospodářského díla.
(2)
Žádost o rozhodnutí musí být doložena přílohami, obsahujícími údaje, které jsou směrodatné pro posouzení dosahu žádaného rozhodnutí na vodohospodářské poměry. Jde-li o žádost o povolení, které je současně rozhodnutím o přípustnosti stavby,8) musí být žádost doložena též doklady, kterých je třeba k žádosti o takové rozhodnutí podle stavebního zákona. Žadatel o rozhodnutí je povinen na vyzvání vodohospodářského orgánu doložit žádost dalšími doklady, popřípadě posudky o vlivu žádaného rozhodnutí na jiné právem chráněné zájmy.
(3)
Ministerstvo může obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti, ve kterých případech a které doklady je žadatel o rozhodnutí nebo vyjádření povinen předložit, jakož i další podrobnosti vydávání povolení, souhlasů a vyjádření.
(4)
Účastníkem řízení jsou obce v jejichž územním obvodu může dojít rozhodnutím vodohospodářského orgánu k ovlivnění životního prostředí, pokud v téže věci nerozhodují jako vodohospodářské orgány.
(5)
Účastníkem vodoprávního řízení o povoleních a souhlasech vodohospodářských orgánů, týkajících se vodních toků, je též správce vodních toků.
(6)
V případech, kdy může rozhodnutí vodohospodářského orgánu ovlivnit vodohospodářské poměry v územních obvodech několika obcí, oznámí vodohospodářský orgán termín a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i v těchto obcích. K ústnímu jednání písemně pozve všechny jemu známé účastníky vodoprávního řízení.
(7)
Pozvání k ústnímu jednání doručí vodohospodářský orgán do vlastních rukou účastníka nejméně 8 dnů, ve složitějších případech nejméně 30 dnů přede dnem ústního jednání. Po tuto dobu musí být vyvěšeny i vyhlášky o ústním jednání v případech podle odstavce 6. Vodohospodářský orgán v obou případech upozorní, že na námitky, které nebudou sděleny nejpozději při ústním jednání, nebude možno vzít zřetel.
(8)
Ovlivní-li rozhodnutí vodohospodářské poměry nebo jakost vod v obvodu působnosti jiného vodohospodářského orgánu, nebo leží-li vodohospodářské dílo, o němž se rozhoduje, zčásti v územním obvodu jiného vodohospodářského orgánu, rozhodne věcně a místně příslušný vodohospodářský orgán po projednání s těmi vodohospodářskými orgány, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.
(9)
V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníkem vodoprávního řízení, rozhodne vodohospodářský orgán bezodkladně. V ostatních případech rozhodne nejdéle do šedesáti dnů od zahájení vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do tří měsíců. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v těchto lhůtách, může lhůtu přiměřeně prodloužit odvolací orgán.
(10)
Vodohospodářský orgán může doručit rozhodnutí jiným účastníkům než je žadatel o povolení nebo než je správce vodního toku, popřípadě ten, kdo vznesl námitky, veřejnou vyhláškou v obcích, v jejichž územních obvodech jsou zájmy účastníků dotčeny.
(11)
Vydává-li vodohospodářský orgán témuž žadateli současně několik povolení, může tak učinit v jediném rozhodnutí.
(12)
Vyžadují-li to vodohospodářské nebo jiné důležité zájmy společnosti, může vodohospodářský orgán v novém vodoprávním řízení měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.
(13)
Náklady na znalecké posudky, kterých je třeba ve vodoprávním řízení, zahájeném z podnětu žadatele o vodohospodářské povolení, hradí žadatel.
(14)
Opatření vodohospodářských orgánů, učiněná podle § 5 odst. 3, § 16 odst. 1 a § 30 odst. 3 věty první vodního zákona se zpravidla vyhlašují a zrušují veřejnou vyhláškou nebo jiným v místě obvyklým způsobem.
§ 15
Vodohospodářská evidence
(1)
Vodohospodářské orgány jsou povinny vést evidenci o jimi vydaných povoleních, souhlasech, vyjádřeních, popřípadě jiných rozhodnutích.
(2)
Podrobnosti o způsobu vedení a rozsahu vodohospodářské evidence stanoví ministerstvo, které může též pověřit organizace jím řízené, popřípadě některé vodohospodářské orgány, vedením souhrnné vodohospodářské evidence.
(3)
Kdo osvědčí oprávněný zájem o skutečnosti uvedené ve vodohospodářské evidenci, je oprávněn do ní nahlížet, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů.
ČÁST PÁTÁ
VODOHOSPODÁŘI
§ 16
(1)
Právnické a fyzické osoby, pokud provozují podnikatelskou činnost, které odebírají nebo jinak užívají vodu anebo vypouštějí odpadní nebo zvláštní vody v množství, popřípadě jakosti nad míru stanovenou ministerstvem v dohodě s dotčenými ústředními orgány, jsou povinny k zajišťování odborného hospodaření s vodou a čištění odpadních vod určit kvalifikované osoby (vodohospodáře).
(2)
Podrobnosti o určování, činnosti a kvalifikaci pracovníků uvedených v odstavci 1 stanoví ministerstvo obecně závazným právním předpisem v dohodě s dotčenými ústředními orgány státní správy.
ČÁST ŠESTÁ
OCHRANA PŘED POVODNĚMI
§ 17
Všeobecné povinnosti při ochraně před povodněmi
(1)
Správci vodních toků, vlastníci nebo uživatelé vodohospodářských děl ve vodních tocích, jakož i ti, jejichž majetek by mohl vznik povodně nebo její průběh ovlivnit, jsou povinni činit opatření na ochranu před povodněmi nebo při zmírňování jejich škodlivých účinků nebo následků v rozsahu rozhodnutí povodňových orgánů.
(2)
V době nebezpečí povodně a v době povodně orgány, organizace a občané na příkaz příslušných povodňových orgánů jsou povinni zejména:
a)
poskytnout dopravní a mechanizační prostředky, pohonné hmoty, nářadí a jiné potřebné prostředky,
b)
odstraňovat překážky, které mohou bránit průtoku velkých vod,
c)
trpět odstranění staveb nebo jejich částí anebo porostu,
d)
zúčastnit se podle svých možností a sil zabezpečovacích a záchranných prací k ochraně před povodněmi.
(3)
Povodňové orgány ukládají povinnosti podle odstavce 1 jen v nevyhnutelně potřebném rozsahu.
§ 18
Řízení ochrany před povodněmi
(1)
Ochranu před povodněmi zabezpečují tyto povodňové orgány:
a)
orgány obcí, v hlavním měste Praze orgány městských částí,
b)
okresní úřady, v hlavním měste Praze Magistrátní úřad hlavního města Prahy,
c)
ministerstvo.
(2)
Po dobu povodně ochranu zabezpečují tyto povodňové orgány
a)
povodňové komise obcí, v hlavním měste Praze orgány městských částí,
b)
povodňové komise okresů,
c)
povodňové komise ucelených povodí,
d)
ústřední povodňová komise České republiky (dále jen „ústřední povodňová komise“).
(3)
Ústřední řízení ochrany před povodněmi a výkon dozoru nad ní přísluší ministerstvu. Ústřední řízení záchranných povodňových prací, pokud je provádějí sbory požární ochrany, přísluší ministerstvu vnitra České republiky ve spolupráci s Civilní obranou České republiky. Ochranu před povodněmi v celém rozsahu připravují, organizují, řídí, kontrolují a činnost ostatních účastníků ochrany před povodněmi koordinují ve svých územních obvodech příslušné povodňové orgány.
(4)
Povodňovou komisi obce zřizuje obecní rada k plnění úkolů uložených předpisy o ochraně před povodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodní. Povodňová komise obce je podřízena povodňové komisi okresu. Pokud při povodni převezme řízení ochrany povodňová komise okresu, provádí povodňová komise obce vlastní opatření podle pokynů okresní povodňové komise.
(5)
Povodňovou komisi okresu zřizuje přednosta okresního úřadu. Předseda a další členy komise jmenuje z pracovníků okresního úřadu a zástupců orgánů a organizací, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňové komise okresů jsou podřízeny povodňové komisi uceleného povodí.
(6)
Povodňovou komisi uceleného povodí zřizuje ministerstvo v dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a Civilní obranou České republiky. Povodňové komise ucelených povodí jsou podřízeny ústřední povodňové komisi.
(7)
Povodňová komise uceleného povodí řídí, kontroluje a koordinuje ochranu před povodněmi v době povodně, ohrožující území více okresů, pokud povodňové komise okresů vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.
(8)
Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda České republiky, která též schvaluje její statut. Předsedou je ministr životního prostředí České republiky a místopředsedou ministr vnitra České republiky.
(9)
Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje a koordinuje v celém rozsahu ochranu před povodněmi v době povodně, ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise ucelených povodí vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.
(10)
Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat příkazy na ochranu před povodněmi. Tyto příkazy nejsou rozhodnutími podle správního řádu.
(11)
Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat při zajišťování ochrany před povodněmi.
§ 19
Předpovědní a hlásná povodňová služba
(1)
Orgány, organizace a občané jsou povinni neodkladně hlásit nebezpečí povodně povodňovým orgánům.
(2)
Orgány a organizace, zejména ty, které zajišťují telekomunikační služby, jsou povinny přednostně zabezpečovat komunikaci zpráv a hlášení předpovědní a hlásné povodňové služby ve věcech ochrany před povodněmi.
(3)
Předpovědní povodňovou službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správami povodí. Na hlásné službě se podílejí i další orgány a organizace podle povodňových plánů a pokynů povodňových orgánů.
§ 20
Náklady na opatření k ochraně před povodněmi
(1)
Orgány, organizace a občané nesou náklady, které jim vzniknou vlastními opatřeními k ochraně jejich majetku (majetku v jejich správě nebo užívání) před povodněmi.
(2)
Náklady na zabezpečovací práce na vodních tocích hradí správci vodních toků. Vlastníci nebo uživatelé vodohospodářských děl hradí náklady na zabezpečovací práce na těchto dílech. Náklady na záchranné práce, kromě nákladů podle odstavce 1, hradí obce a okresní úřady podle obecně závazného právního předpisu, který vydá ministerstvo financí České republiky.
§ 21
Náhrada škody způsobené opatřeními prováděnými k ochraně před povodněmi
(1)
Obce, okresní úřady a ministerstvo hradí majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti, opatření nebo příkazů, kterou v zájmu ochrany před povodněmi uložily.
(2)
Majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti nebo opatření uložených v době povodně povodňovou komisí obce hradí obec. Majetkovou újmu vzniklou v důsledku nařízení okresní povodňové komise v době povodně hradí okresní úřad. Majetkovou újmu vzniklou provedením opatření a činnosti nařízených v době povodně povodňovými komisemi ucelených povodí nebo ústřední povodňovou komisí hradí ministerstvo.
§ 22
Prováděcí předpisy
Podrobnosti o provádění ochrany před povodněmi, zejména o spolupráci a úkolech orgánů, organizací a občanů při povodních stanoví vláda nařízením.
ČÁST SEDMÁ
VODNÍ STRÁŽ
§ 23
(1)
Vodohospodářské orgány na návrh správců vodních toků nebo správců (vlastníků, uživatelů) vodohospodářských děl ustanovují k ochraně vod, vodních toků a k ochraně vodohospodářských děl vodní stráž. Vodní stráž může být ustanovena i na návrh sdružení občanů. Vlastníci nebo uživatele a sdružení občanů, k jejichž návrhu byla vodní stráž ustanovena, nesou náklady na ni. Ve výjimečných případech, vyžaduje-li to ochrana důležitých zájmů společnosti, může příslušný vodohospodářský orgán uložit správci (vlastníku, uživateli), aby předložil návrh na ustanovení vodní stráže.
(2)
Vodní stráž je oprávněna při výkonu ochrany vstupovat na cizí pozemky a vodohospodářská díla, pokud k tomu není potřeba povolení podle zvláštních předpisů, zjišťovat osoby, které porušují ustanovení vodního zákona k ochraně vod, vodních toků a vodohospodářských děl, a oznamovat je vodohospodářskému orgánu, který ji ustanovil. Vodní stráž je oprávněna ukládat pokuty v blokovém řízení podle zvláštních předpisů.
(3)
Vodní stráž může požadovat při plnění svých úkolů součinnost Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud jejich plnění nemůže zajistit vlastními silami nebo prostředky.
(4)
Ministerstvo v dohodě s ministerstvem vnitra České republiky určí obecně závazným právním předpisem vodohospodářské orgány, které ustanovují vodní stráž a stanoví ostatní podrobnosti o ustanovení vodní stráže, zejména o složení jejich slibu, o vnějším označení a o výkonu ochrany.
ČÁST OSMÁ
POKUTY
§ 24
Inspekce a okresní úřady ukládají pokuty fyzickým osobám při provozování podnikatelské činnosti a právnickým osobám (dále jen „právní subjekt“), které
a)
odeberou nebo jinak užijí povrchové nebo podzemní vody bez potřebného povolení vodohospodářského orgánu nebo v rozporu s ním (dále jen „nedovolené užití vod“),
b)
vypustí odpadní nebo zvláštní vody do vod povrchových nebo podzemních, popřípadě do veřejně kanalizace bez potřebného povolení vodohospodářského orgánu nebo v rozporu s ním, popřípadě v rozporu s kanalizačním řádem (dále jen „nedovolené vypouštění vod“),
c)
znečistí povrchové nebo podzemní vody, nebo ohrozí jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost, nedovoleným nakládáním s látkami škodlivými vodám, které nejsou odpadními vodami, popřípadě způsobí vzniknutí těchto látek do veřejné kanalizace v rozporu s kanalizačním řádem (dále jen „nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám“),
d)
poškodí veřejný vodovod nebo veřejnou kanalizaci,
e)
poruší jiné povinnosti stanovené vodním zákonem, tímto zákonem, nebo povinnosti podle nich uložené.
§ 24a
Pokuty za nedovolené užití vod
(1)
Pokuta za nedovolené užití povrchových vod se stanoví ve výši vypočtené násobkem sazby 2 Kčs za 1 m3 nedovoleně užitých povrchových vod celkovým množstvím těchto povrchových vod.
(2)
Pokuta za nedovolené užití podzemních vod se stanoví ve výši vypočtené násobkem sazby 7 Kčs za 1 m3 nedovoleně užitých podzemních vod celkovým množstvím odebraných vod.
(3)
Nejnižší pokuta podle odstavců 1 a 2 se stanoví ve výši 10 000 Kčs.
§ 24b
Pokuty za nedovolené vypouštění vod
(1)
Pokuta za nedovolené vypouštění vod se stanoví na základě výpočtu podle závadnosti odpadních vod z jednotlivých druhů výrob nebo zdrojů znečištění (dále jen „výroby“) a podle množství surovin nebo hotových výrobků v těchto výrobách ročně, popřípadě v jedné kampani zpracovávaných nebo vyráběných.
(2)
Podle závadnosti odpadních vod se jednotlivé druhy výrob člení do čtyř kategorií s uvedením technických jednotek výroby nebo zpracovávaných surovin (dále jen „technické jednotky“), uvedených v příloze tohoto zákona.
(3)
V pochybnostech o zařazení výroby do jednotlivých kategorií a technické jednotce rozhodne orgán ukládající pokutu po projednání s ministerstvem.
(4)
Výše pokuty se stanoví násobkem sazby za technickou jednotku celkovým množstvím technických jednotek za poslední kalendářní rok provozu, popřípadě za poslední kampaň; u nově zaváděných výrob podle plánované roční nebo kampaňové výroby. Sazba za technickou jednotku a nejnižší pokuta v jednotlivých kategoriích činí:
v I. kategorii 5 Kčs 20 000 Kčs
ve II. kategorii 3 Kčs 15 000 Kčs
ve III. kategorii 2 Kčs 10 000 Kčs
ve IV. kategorii 0,50 Kčs 15 000 Kčs.

(5)
Je-li týž druh výroby u jednoho právního subjektu rozdělen do několika výrobních objektů, je rozhodující pro výpočet pokuty počet technických jednotek dosažených jen v těch výrobních objektech, u nichž k nedovolenému vypouštění vody došlo.
(6)
Výroba meziproduktů se považuje za samostatnou výrobu, je-li uvedena v příloze tohoto zákona. Jinak ji lze zařadit podle odstavce 3 do příslušné kategorie jen v případě, že jde o výrobu v samostatném výrobním objektu.
(7)
Vodohospodářský orgán ukládající pokutu může snížit vypočtenou pokutu
a)
udržuje-li právní subjekt řádně v provozu alespoň některé části čistírny odpadních vod nebo,
b)
prokáže-li právní subjekt, že jde o zcela výjimečný případ a ani při vynaložení veškerého úsilí nemohl znečištění zabránit,
c)
jde-li o první pokutu ukládanou v posledních třech letech před zjištěním důvodu k jejímu uložení.
(8)
Vypočtená pokuta se v případě uvedeném v odstavci 7 písm. a) sníží o tolik procent, o kolik se snížila hodnota rozhodujícího ukazatele znečištění uvedeného v příloze tohoto zákona. Pokuta snížená podle odstavce 7 nesmí být nižší než nejnižší pokuta podle odstavce 4.
§ 24c
Pokuty za nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám
(1)
Pokuta za nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám se stanoví ve výší od 10 000 Kčs do 1 000 000 Kčs podle závažnosti znečištění nebo ohrožení čistoty, popřípadě zdravotní nezávadnosti vod. Při ukládání pokuty se přihlíží též k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání došlo, a k tomu, jak se právní subjekt přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.
(2)
Při posouzení ohrožení jakosti vod se přihlédne zejména k množství a charakteru uniklé látky, jakož i k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo.
(3)
Při posouzení stupně znečištění se přihlédne zejména k množství a charakteru škodlivé látky, která pronikla do vod, ke škodlivým následkům, a možnostem jejich odstranění, k vlivu škodlivé látky na jakost povrchových nebo podzemních vod a ke stupni ochrany dotčeného toku.
§ 24d
Pokuty za poškození veřejného vodovodu nebo veřejné kanalizace
Pokuta se stanoví za poškození,
a)
vodovodního potrubí o průměru 500 mm a větším nebo kanalizačního potrubí o průměr 800 mm a větším ve výši od 20 000 Kčs do 50 000 Kčs,
b)
vodovodního potrubí a průměru menším než 500 mm nebo kanalizačního potrubí o průměru menším než 800 mm ve výši od 5 000 Kčs do 20 000 Kčs,
c)
veřejné části vodovodní přípojky ve výši od 1 000 Kčs do 5 000 Kčs,
d)
veřejné části kanalizační přípojky ve výši od 1 000 Kčs do 5 000 Kčs.
§ 24e
Pokuty za porušení jiných povinností
Pokuta za porušení jiných povinnosti podle § 24 písm. e) se stanoví ve výši od 1 000 Kčs do 20 000 Kčs podle závažnosti porušení povinností.
§ 24f
Při ukládání pokuty podle § 24d a 24e se přihlíží zejména k tomu, jaké následky porušení povinností způsobilo, popřípadě mohlo způsobit, k okolnostem za nichž k němu došlo, a jak se právní subjekt přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.
§ 24g
Pokuty za opakované porušení povinnosti
(1)
Poruší-li právní subjekt v době jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty jakoukoliv povinnost, za niž se ukládá pokuta podle tohoto zákona, použije se při stanovení výše další pokuty dvojnásobná sazba, při ještě dalším porušení, trojnásobná sazba. Je-li pro určení výše ukládané pokuty stanovena nejnižší hranice, zvyšuje se tato hranice na dvojnásobek, popřípadě trojnásobek.
(2)
Pokuta i v případě zvýšení podle odstavce 1 může činit nejvýše 3 000 000 Kčs.
§ 24h
Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se vodohospodářský orgán dověděl o skutečnostech podle § 24, nejdéle však do uplynutí tří let ode dne, kdy k nim došlo.
§ 24i
Řízení o uložení pokuty provede vodohospodářský orgán, který jako první zjistil porušení povinností. Pokud porušení povinností zjistil okresní úřad a inspekce ve stejný den, rozhodne o uložení pokuty okresní úřad. K přezkoumání rozhodnutí v odvolacím řízení je příslušné ministerstvo.
§ 24j
Při ukládání zvýšené pokuty podle § 24g se pokuty uložené podle nařízení vlády ČSR č. 26/1975 Sb., o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství, posuzují jako pokuty uložené podle tohoto zákona.
§ 24k
(1)
pokuta je splatná do patnácti dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.
(2)
Z pokut uložených inspekcí připadá 50 % do rozpočtu obce, v jejímž katastru došlo k porušení předpisů a 50 % je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.9) Pokuty ukládané okresními úřady jsou jejich příjmem.
ČÁST DEVÁTÁ
USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ
§ 25
Vodohospodářské orgány postupují při opatřeních podle vodního zákona a tohoto zákona, jakož i předpisů vydaných k jejich provedení ve spolupráci s příslušnými orgány státní správy.
§ 26
(1)
V případech, kdy vypouštění odpadních nebo zvláštních vod do vod povrchových nebo podzemních je třeba uvést do souladu s ustanoveními vodního zákona nebo stanovenými ukazateli,10) rozhodne vodohospodářský orgán, zda a v jakém rozsahu a za jakých podmínek jejich vypouštění povoluje. V povolení současně stanoví jakost vypouštěných odpadních a zvláštních vod a lhůtu, v níž má být tohoto stupně dosaženo.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se použije na případy, kdy dosavadní nesoulad mezi vypouštěním odpadních nebo zvláštních vod do vod povrchových nebo pozemních a ustanoveními vodního zákona vznikl před 20. lednem 1992.
§ 27
(1)
Organizace, spravující ke dni účinnosti tohoto zákona veřejnou kanalizaci, předloží návrh kanalizačního řádu11) vodohospodářskému orgánu, který je příslušný k jeho schválení, ve lhůtě jím stanovené.
(2)
Ten, kdo vypouští do veřejné kanalizace odpadní nebo zvláštní vody znečištěné při svém vzniku nad míru stanovenou kanalizačním řádem, je povinen do šesti měsíců od schválení tohoto řádu požádat o povolení podle § 24 odst. 3 vodního zákona. Vydá-li vodohospodářský orgán povolení, postupuje se obdobně podle ustanovení § 26.
(3)
Ministerstvo obecně závazným právním předpisem upraví po projednání s dotčenými ústředními orgány státní správy lhůty a postup vodohospodářských orgánů při vydávání povolení podle odstavce 2.
§ 28
Vodoprávní řízení zahájené před účinností tohoto zákona dokončí vodohospodářský orgán, který toto řízení zahájil jako příslušný podle předchozích předpisů.
§ 29
(1)
Tímto zákonem nejsou dotčeny
a)
působnost Českého úřadu bezpečnost práce a Českého báňského úřadu,
b)
působnost Magistrátního úřadu hlavního města Prahy podle zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze,
c)
zvláštní předpisy upravují výkon státní správy na úseku vodního hospodářství ve vyhrazených prostorách Československé armády a ozbrojených bezpečnostních sborů5).
(2)
Ministerstvo zemědělství České republiky
a)
řídí vodohospodářské meliorace zemědělských a lesních pozemků a hrazení bystřin včetně závlahových a odvodňovacích staveb a jejich soustav, rybníků a malých vodních nádrží, pokud slouží zemědělství a lesnímu hospodářství,
b)
řídí systémy veřejných vodovodů a veřejných kanalizací,
c)
zajišťuje správu drobných vodních toků určených ústředním vodohospodářským orgánem, prostřednictvím organizací ve své působnosti,
d)
zabezpečuje dlouhodobou koncepci, základní a aplikovaný výzkum, monitorování a informační systémy v oblastech uvedených pod písmeny a) až c),
e)
po dohodě s ministerstvem může stanovit obecně závazným právním předpisem podrobnosti na úsecích uvedených pod písmeny a) až d) pokud zákon o vodách nestanoví jinak,12)
f)
uděluje právnickým osobám pro prokázání jejich odborné způsobilosti povolení k provozování veřejných vodovodů a veřejných kanalizací.
§ 30
Zrušují se:
1.
ustanovení § 29 zákona č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, vztahující se na provádění ochrany před povodněmi, pokud ji upravuje tento zákon, popřípadě předpisy vydané k jeho provedení a pokud nejde o výkon povodňových záchranných prací prováděných požárními jednotkami,
2.
zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl, pokud se vztahuje na přísežné hajné k ochraně vod a vodních děl,
3.
vyhláška č. 622/1949 Ú.l., kterou se určuje vzor osvědčení o ustanovení přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl a o jejich vzetí do přísahy, pokud se vztahuje na přísežné hajné k ochraně vod a vodních děl,
4.
vládní nařízení č. 65/1966 Sb., o změnách působnosti v oboru ochrany před povodněmi.
§ 30a
Zrušovací ustanovení účinná od nabytí účinnosti zákona České národní rady č. 23/1992 Sb.
Zrušují se
1.
nařízení vlády České socialistické republiky č. 26/1975 Sb., o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství,
2.
vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 66/1987 Sb., o České vodohospodářské inspekci.
§ 31
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1975.*)
Uhde v. r.
Příloha k zákonu ČNR č. 130/1974 Sb.
Rozdělení výrob podle jednotlivých kategorií
I. kategorie: Technické jednotky: Rozhodující ukazatel:
1. výroba sulfitové celulózy (nebělené) 1 t výrobku BSK5
2. výroba viskózových vláken 1 t výrobku CHSK
3. výroba klihu a želatiny 1 t suroviny BSK5
4. tepelné zpracování hnědého uhlí 10 t prosazeného uhlí fenoly
5. prádla vlny 200 kg prané vlny BSK5
6. výroba kyanovodíku a kyanidů 100 kg výrobku CN-
7. máčírny lnu a konopí 1 t suchého stonku BSK5
8. koželužny 1 t suroviny BSK5
9. galvanizovny a provozovny s tepelnou úpravou kovů 0,5 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících kyanidy nebo těžké kovy nebo 5 kg ostatních druhů spotřebovaných chemikálií +
10. dělení butadienu měďnými solemi 1 kg spotřebovaných měďných solí CHSK
11. suchá destilace dřeva 2 t zpracovaného dřeva BSK5
12. chemická úprava uranové rudy 5 t rudniny U
13. výroba pesticidních látek na bázi organických látek s obsahem fosforu, chlorovaných uhlovodíků a na bázi pentachlorfenolu 100 kg vyrobeného prostředku CHSK
14. výroba biologicky neodbouratelných saponátů a saponátových detergentů 100 kg aktivní látky ve výrobku CHSK
15. výroba mazacích olejů 10 t suroviny ropné látky
16. výroba syntetického fenolu 1 t výrobku fenoly
17. výroba syntetického lihu 1 t výrobku BSK5
18. výroba farmaceutických a čistých chemikálií organickou syntézou 100 kg výrobku BSK5
19. výroba čistých chemikálií s obsahem těžkých kovů a radioaktivních látek 100 kg výrobku +
20. zpracování technických tuků 1 t zpracovaného tuku BSK5
21. veterinární asanační ústavy 2 t zpracované suroviny BSK5
22. fosfátovny 1 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy nebo 10 kg ostatních druhů spotřebovaných chemikálií +
23. koželužská výroba kožešin ze zvířecích kožek 500 kg zpracované suroviny BSK5
24. výroba výbušnin ve strojírenském závodě 1 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy +
25. výroba slinutých karbidů, měkkých feritů apod. 10 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy nebo 100 kg ostatních spotřebovaných chemikálií +
26. výroba chromočinící lázně 1 kg zpracovaného dichromanu sodného Cr
27. výroba baterií (akumulátory, suché články apod.) 1 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy +
28. chemické čistírny oděvů 25 kg vyčištěných oděvů CHSK

II. kategorie: Technické jednotky: Rozhodující ukazatel:
1. tepelné zpracování černého uhlí 10 t prosazeného uhlí fenoly
2. výroba chemické dřevoviny 1 t výrobku BSK5
3. výroba sulfátové celulózy 1 t výrobku BSK5
4. zpracování dehtu 1 t zpracovaného dehtu CHSK
5. výroba škrobu 500 kg zpracovaných brambor BSK5
6. výroba kyseliny citrónové 1 t zpracované suroviny BSK5
7. výroba droždí 500 kg zpracované suroviny BSK5
8. výroba krmiv kvasnou cestou 1 t suroviny BSK5
9. výroba plastické kůže 100 m2 vyrobené kůže CHSK
10. sýrárny 500 1 zpracovaného mléka BSK5
11. jatky 100 kg masa v živé váze BSK5
12. zpracování drůbeže 100 kg zpracované drůbeže BSK5
13. výroba umělých klihkových střev 200 kg zpracované suroviny BSK5
14. výroba mýdla 1 t výrobku ext. látky
15. výroba jedlých tuků 3 t výrobku BSK5
16. výroba biologicky odbouratelných saponátů a saponátových detergentů 100 kg aktivní látky ve výrobku BSK5
17. chemická úprava rud 10 t suroviny +
18. výroba pesticidních látek (pokud nejsou uvedeny v I. kategorii) 100 kg vyrobeného prostředku CHSK
19. výroba organické chemie s výjimkou výrob uvedených v ostatních kategoriích 100 kg výrobku +
20. výroba dřevovláknitých desek 500 kg výrobku BSK5
21. mokré odkorňování dřeva, paření dřeva 1 t suroviny CHSK
22. výroba chloroprenového kaučuku 1 t výrobku BSK5
23. výroba antibiotik 1 t suroviny na živnou půdu CHSK
24. mokrá prádelna provozu lýkových vláken 1 m3 použité vody CHSK
25. vaječná výroba v drůbežářských závodech 50 kg nezahuštěného vaječného obsahu BSK5
26. výroba cukru 1 t zpracované řepy BSK5
27. infekční oddělení zdravotnických zařízení 5 m3 použité vody BSK5
28. masná výroba 100 kg masných výrobků BSK5
29. sušárny brambor 200 kg suroviny BSK5
30. sídliště 0,5 připojeného ekv. obyvatele BSK5
31. čokoládovny - výroba poločokoládového želé a žvýkací gumy 1 t výrobku BSK5
32. strojírenská výroba - použití řezných a chladicích emulzí 5 kg použitých ropných látek ropné látky
33. výkrmny vepřů 0,2 chovaného kusu BSK5
34. lihovary 500 kg suroviny BSK5
35. restaurace a ubytovací zařízení 1 připojený obyvatel (počet připojených obyvatel se vyjádří jako součet pětinásobku ubytovací kapacity a počtu hlavních jídel připravovaných průměrně za den) BSK5
36. mísírny tekutých krmiv 100 1 vyrobeného krmiva BSK5
37. mrazírny (výroba předsmažených bramborových hranolků, smetanových krémů s čokoládovou polevou, zpracování ryb a zeleniny apod.) 1 t výrobku BSK5
38. výroba krystalické glukózy a glukózového cukru 1 m3 použité vody BSK5
39. výroba škrobu v obilných škrobárnách 500 kg zpracované mouky BSK5
40. výroba pektinu 100 kg zpracované suroviny, tj. jablečných výlisků BSK5
41. výroba skleněných vláken 1 m3 apretační emulze +
42. výroba škrobových lepidel 200 kg suroviny BSK5
43. loupárny brambor 100 kg zpracované suroviny BSK5
44. výroba sulfitové celulózy s regenerací varného louhu 1 t výrobku BSK5
45. paření brambor 100 kg zpracované suroviny BSK5
46. praní peří 500 kg zpracovaného peří BSK5
47. výroba kostní moučky 100 kg výrobku BSK5
48. lakovny s mokrými odlučovači 20 kg spotřebovaných barev CHSK

III. kategorie: Technické jednotky: Rozhodující ukazatel:
1. výroba lepenky (ze starého papíru nebo hadrů) 0,5 t výrobků NL
2. pivovary 1 m3 vystaveného piva BSK5
3. sladovny 0,5 t výrobku BSK5
4. konzervárny ovoce, zeleniny a masa 100 kg výrobků BSK5
5. výroba polévkového koření 1 t suroviny BSK5
6. výkrmny kachen 10 chovaných kachen BSK5
7. mořírny barevných kovů 200 1 použité vody +
8. mořírny železa. 1 m3 použité vody celkové Fe
9. výroba anorganické chemie s výjimkou výrob uvedených v ostatních kategoriích 1 t výrobku +
10. výroba butadienového kaučuku 1 t výrobku BSK5
11. výroba gumárenského regenerátu 1 t výrobku BSK5
12. praní prádla 20 kg prádla BSK5
13. rafinérie benzolu 1 t suroviny CHSK
14. výroba průmyslových hnojiv 10 t výrobku tel quel +
15. výroba papíru 0,5 t výrobku NL
16. výroba dřevité lepenky a bílé dřevoviny 1 t výrobku NL
17. válcovny kovů, tažírny drátů 10 t výrobků ropné látky
18. konzumní mlékárny 500 l mléka BSK5
19. sušárny mléka 2 m3 mléka BSK5
20. bělení celulózy 10 t bělené suroviny BSK5
21. zušlechťování textilu a karbonizace vlny 20 kg výrobku BSK5
22. mytí dopravních, stavebních, zemědělských strojů a jejich součástí 100 l použité vody ropné látky
23. gumárenská výroba 1 t směsi CHSK
24. výroba čistých chemikálií s výjimkou výrob uvedených v I. kategorii 100 kg výrobků +
25. výroba polymerů s výjimkou kaučuku 1 t výrobku CHSK
26. finální výroba a adjustace léků 100 kg výrobku BSK5
27. neinfekční oddělení zdravotnických zařízení 5 m3 použité vody BSK5
28. ošetření a tavení syrů 500 kg výrobků BSK5
29. rumplovny skla 100 kg rumplovaného skla NL
30. lodní doprava 20 kg spotřebovaných pohonných hmot ropné látky
31. výroba nealkoholických nápojů 5 m3 výrobků BSK5
32. mlýnský provoz 1 t vypraného obilí BSK5
33. alkalické odmašťování kovů 100 l použité vody ropné látky
34. opravny strojů kromě alkalického odmašťování kovů 200 l použité vody ropné látky
35. flotační úprava rud 5 t vsázky rudy NL
36. výroba hliníkových slitin 1 t výrobku NL
37. výroba olova a olověných slitin 5 t výrobku Pb
38. kotelny na kapalná paliva (jen při vypouštění odpadních vod, jejichž vznik je technologicky odůvodněn) 1 t spotřebovaného kapalného paliva ropné látky
39. sklady ropných látek (jen při vypouštění odpadních vod, jejichž vznik je technologicky odůvodněn) 10 t skladovací kapacity ropné látky
40. výroba panelů 1 m3 použité vody NL
41. dezinfekční stanice (ČSD) 1 m3 použité vody ropné látky
42. brusírny skla 200 l použité vody NL
43. broušení tmelu 1 m3 použité vody NL
44. strojírenská výroba (pokud není v jiných kategoriích 1 m3 použité vody +
45. lahůdkářská výroba (výrobky studené kuchyně, zavináče, saláty apod.) 50 kg výrobků BSK5
46. slévárenská výroba 1 t výrobku NL
47. lokodepo ČSD 100 l použité vody ropné látky
48. řezání a broušení kamene 1 t zpracované suroviny NL
49. pekárny a cukrárny 1 t výrobku BSK5
50. výroba eternitu 1 m3 použité vody NL
51. výroba geoditu (kysličník železitý pro magnetofonové pásky) 100 kg výrobku Fe
52. výroba chmelového extraktu 500 kg zpracovaného chmele BSK5
53. výroba technických plynů 100 kg acetylenu nebo 100 m3 kyslíku ropné látky
54. opravny akumulátorů 100 l použité vody +
55. odpadní vody z mléčnic 50 l nadojeného mléka BSK5
56. zpracování ovoce (výroba moštů, sirupů a ovocných vín a koncentrátů) 200 kg výrobků BSK5
57. výroba Inkoustů, tuší, kancelářských lepidel, vodových, anilínových, razítkovacích, temperových a plakátových barle, průmyslových, krejčovských a školních kříd, modelovacích hmot apod. 1 m3 použité vody +
58. polygrafický průmysl 4 m3 použité vody +
59. výroba vín 100 kg zpracovaných hroznů BSK5
60. lisování výrobků z plastů 500 kg zpracované suroviny ropné látky
61. výroba nábytku, lignátových a cembalitových desek 0,5 m3 zpracované základní suroviny CHSK
62. výroba tenkostěnných gumových výrobků 100 kg latexu v suché váze CHSK
63. skladování nitrocelulózy 1 m3 odpadní vody NL
64. výroba montovaných bytových jader 1 m3 použité vody +
65. stačení vín 5 m3 výrobku BSK5
66. výroba vína (od kvašení moštů) 1 m3 výrobku BSK5
67. rafinace surového cukru 5 t rafinády BSK5
68. výroba obvazové a buničité vaty rozdělení na: papírenská výroba zušlechťování textilu 1 t výrobku 100 kg výrobku NL NL
69. výroba hliníkových fólií a obalů pro potravinářský průmysl 1 t výrobku ropné látky
70. mytí lahví v potravinářském průmyslu 1 m3 oplachové vody + (pH)
71. eloxovny 500 l použité vody +
72. leštění skla (kyselé odpadní vody z adsorberů) 500 l odpadní vody + (pH)
73. výroba lihovin (destilace ovocných kvasů a vína na destiláty, příprava lihovin, plnění do lahví) 1 m3 odpadní vody BSK5
74. zpevněné odstavné plochy motorových vozidel 10 m2 využívané odstavné plochy ropné látky
75. odpadní vody z kotelen 100 W instalovaného výkonu kotlů rozpuštěné látky
76. chemické matování a leptání skla 500 l odpadní vody + (pH)
77. zpracování ropy a paliva 5 t zpracované ropy CHSK
78. těžba ropy 5 t vytěžené ropy ropné látky
79. strojní výroba skla 1 t výrobku ropné látky
80. výroba keramiky 1 t výrobku NL

IV. kategorie Technické jednotky: Rozhodující ukazatel:
1. briketárny 5 t výrobku NL
2. hydraulická doprava popílku a škváry 2 t prosazeného uhlí NL
3. granulace strusky 5 t suroviny NL
4. prádla uhlí 2 t suroviny NL
5. výroba železa. 2 t výrobku NL
6. plavírny kaolínu a hlín 1 t suroviny NL
7. těžba uranu 1 t rudniny U
8. chemická úpravna vody 10 m3 upravené vody NL
9. magnetická a mechanická úprava rudy 1 t zpracované rudniny NL
10. odpadní vody ze skrápění uhlí při vykládce 10 t vyloženého uhlí NL
11. těžba a úprava slévárenských písků 1 t vytěženého a upraveného písku NL
12. odpadní vody z praní pískových filtrů 100 m3 upravené vody NL
13. živičné obalovny 1 t vyrobené směsi NL
14. výroba cementu 5 t výrobku (cementu) NL
15. těžba a praní kamene 3 t vytěženého kamene NL
16. příprava betonových směsí 1 m3 betonové směsi NL
17. odpadní vody z koupališť 1 m3 objemu koupaliště +
18. oteplené odpadní vody (změna jakosti spočívá pouze ve změně teploty) 1 m3 odpadní vody nestanovuje se
19. výroba elektrické energie v jaderné elektrárně
- provozovaná elektrárna 5000 kWh vyrobené elektrické energie +
- odstavená elektrárna, případně blok 1 kW instalovaného výkonu +
1)
Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
2)
Zákon České národní rady č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa.
3)
Nařízení vlády České republiky č. 475/1990 Sb., kterým se určují pověřené obecní úřady.
4)
5)
Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
6)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
7)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8)
9)
Zákon České národní rady č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.
10)
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 25/1975 Sb., jímž se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod.
11)
*)
Zákon České národní rady č. 23/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 130/1974 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 49/1982 Sb. a zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., nabyl účinnosti dnem 20. ledna 1992.